pátek 19. srpna 2016

Překvapení uprostřed hvozdu

... uprostřed chřibských lesů nad údolím Stupavy skrývá se zřícenina hradu Cimburk, která se mezi stromy "vyloupne" na poslední chvíli, je to trochu překvapení, protože cestou k němu nemusíme zdolávat žádný velký kopec. Hrad Cimburk založil Bernard z Cimburka někdy v letech 1320-1330 a dokončil před rokem 1351. Pevnost vznikla nedaleko křižovatky dvou hojně užívaných cest. Pan Bernard se při stavbě inspiroval královským Bezdězem a řídil se francouzskými vzory - to je vidět na rozčlenění areálu na vlastní hrad a předhradí, oddělené od sebe malým dvorkem. Cimburk se vylepšoval jako pevnost, na bydlení však moc pohodlný nebyl. V roce 1468 jej ovšem dobyla vojska Matyáše Korvína, v roce 1623 sedmihradský vévoda Gábor Bethlen. V roce 1671 bydlelo na Cimburku už jenom služebnictvo, v roce 1700 byl hrad uváděn jako pustý. Dnes už jen vidíme zbytky dvoupatrového paláce s předsunutou věží a baštami ze 16. století. Od roku 1994 probíhají dlouhodobé záchranné práce, díky aktivitám občanského sdružení Polypeje - výstava o postupu prací je v polygonální baště. 
( zdroj: Petr David, Vladimír Soukup - ZA STRAŠIDLY NA HRADY A ZÁMKY, http://www.hrady-zriceniny.cz  )
 
1 Brána
Vstup představuje nejslabší, nejzranitelnější místo každého opevnění a úměrně tomu byla věnována značná péče jeho zajištění. Původní brána na Cimburku stála přímo nad hradním příkopem a její portál lemovala vpadlina pro zvedací most. V Renesanci byla brána přeložena a tvořila ji dvojice průjezdů s portály na obou stranách. Průčelí brány představovalo první kontakt návštěvníka s hradem. Bylo proto s oblibou využíváno k reprezentaci majitele. Nalezneme zde různé plastiky, nejčastěji desky s nápisy a erby. Deska s rodovými erby Horeckých byla z Cimburku přenesena na zámek v Koryčanech.
 
2 Bašta
Jde o zpevňující článek obranného systému. Bašta je typickým prvkem aktivní obrany a těžiště jejího obranného účinku spočívá na jejím okolí. Vůči vnitřnímu prostoru hradu jsou bašty buď otevřené, nebo uzavřené. Z hlediska obrany byla neuzavřená bašta výhodnější, avšak z důvodů snadnějšího zastřešování, mírového využití vnitřního prostoru a pro náchylnost střelného prachu k vlhnutí byly často budovány bašty uzavřené. Severovýchodní bašta byla původně okrouhlá, po barokní přestavbě ale změnila tvar na polygonální (mnohoúhelník).
3 Nádvoří
Plocha středověkých hradů se obvykle dělí na hradní jádro a předhradí. To tvořilo samostatnou opevněnou část a obsahovalo zejména nádvoří s řadou hospodářských objektů, jako jsou stáje, chlévy, stodoly, seníky a jiné. Tyto stavby byly většinou dřevěné, a proto se do dnešních dnů nedochovaly. Nezřídka byly v předhradí i dílny některých řemeslníků zejména kováře, který neměl na hradě o práci nouzi.
 
4 Nádvoří - pokračování
Nádvoří tvořilo také vnější obrannou linii hradu. Záměrem celého předhradí bylo zejména nepřítele na postupu co nejdéle zdržet. Ke vstupu do hradu bylo tedy potřeba celé první nádvoří objet a vystavit se tak možné palbě z polygonální bašty, která chránila hlavní bránu.
 
Sklepení, ve kterém je vstup zakázán do jeskyně
O poctivém pasáčkovi
Tajemné zříceniny hradu Cimburku odedávna vábily hledače pokladů. Marně však lidé hloubili jámy, bez úspěchu hledali tajné chodby, které prý vedou až na druhou stranu hlubokého údolí, za říčku Stupavku. Proniknout do podzemí se poštěstilo jen malému chlapci, pasáčkovi, který se zatoulal až mezi kamenné zdi. Jak tak prolézal těžko schůdným terénem, svezla se mu z hlavy čepice a zapadla do skalní rozsedliny. Štíhlý hoch se za pokrývkou hlavy protáhl, bál se, že by doma dostal vyhubováno. Peněz u nich nikdy nebylo nazbyt, stačily jen tak tak na jídlo - kdepak kupovat něco na sebe, to už musel být velký svátek. A že se pouští do neznáma? Na to teď neměl ani pomyšlení. Sotva prolezl škvírou, díra se rozšířila a nebojácný kluk se mohl narovnat. Jaký byl jeho úžas, když hleděl do očí neznámému starci. ,,Co tě přivedlo až sem, co tady vlastně pohledáváš?" oslovil ho přísně stařík. Chlapec se nevylekal. Pozdravil a pozeptal se, zda muž, a byl to zřejmě sám strážce velkého pokladu, neviděl někde jeho čepici. ,,Tak se pořádně podívej," odpověděl kmet a podal hochovi spoustu nádherných čepic. Pasáček bral opatrně jednu po druhé, kdepak by si on něco takového mohl dopřát, a pak jen smutně zakroutil hlavou: ,,Ta moje byla už stará, potrhaná, a takovou tu nevidím," Stařec nakonec odněkud vykouzlil skutečnou hochovu kšiltovku. ,,Tahle bude asi tvoje. A protože jsi poctivý, vezmi si darem alespoň svítilnu - líp trefíš na zpáteční cestu." Pasáček popadl čepici i lucernu a spěchal domů. Tam zjistil, že svítilna je celá ze zlata. Rodina už od té doby netrpěla nouzí - a sousedé? Ti se vydali na hrad, aby našli tajemný vchod do podzemí. Po záhadném skalním vstupu však nebylo ani památky.
( zdroj: Petr David, Vladimír Soukup - ZA STRAŠIDLY NA HRADY A ZÁMKY ) 
5 Strážná věž
Strážná věž neboli bergfrit tvoří základní prvek tzv. bergfritové dispozice, tedy hradního typu, který se ve 13. a 14. století užíval nejčastěji. Nejprve šlo o hrady malé, sestávající pouze z hradního paláce, obvodové hradby a věže, postupem času se však složitost zvyšovala a tak například Cimburk získal dispozici dvouvětvou.  Bergfrit byl věží útočnou, v Čechách a na Moravě zejména okrouhlou. Přístupný byl po šíjové hradbě, spojující věž s hradním jádrem. V případě potřeby mohl obráncům hradu poskytnout poslední útočiště a být zcela samostatně chráněn.
 
Ocásek a skalisko Kazatelna
6 Jádro hradu (též palác)
Stavba, kde nad všemi ostatními převažuje funkce obytná a reprezentativní. Podoba paláce je zároveň citlivým indikátorem společenského postavení majitele. Nejstarší paláce známe již z 12. století. Ve 13. století pak dochází k diferenciaci paláců na šlechtických a královských hradech. Stoupající nároky na bydlení si vyžádaly stavbu více palácových křídel dávající vzniknout různým typům pravidelných dispozic. Přesto byla zejména spodní patra vybavena v souladu s obrannou funkcí hradu, což se změnilo až v době jagellonské, kdy řada hradních paláců připomíná spíše zámek.
7 Gotika
Gotika se svými tvary a uspořádáním zcela odlišuje od ostatních slohů, které vycházejí ze starořímské a starořecké tradice. Název byl původně hanlivý a připomíná Góty, tedy barbary, kteří napadli a zpustošili Řím. Obvykle gotiku dělíme na ranou, vrcholnou a pozdní. Počátky hradu Cimburku spadají do vlády Lucemburků a tedy do období vrcholné gotiky. Gotické části hradu poznáme podle zdiva a lomového kamene, které neobsahují příměsi cihel, přestože cihly jako stavební materiál byly známy. Charakteristická jsou také armovaná nároží z mohutných kvádrů, na kterých jsou patrné otvory po manipulaci obřími kleštěmi. Část pískovcových ostění z této doby, byla zbudována proslulou Zikmundovou hutí a zahrnují jak pro gotiku typický lomený oblouk, tak i sedlový portál, který je možno spatřit při vstupu do hradního jádra.
 
8 Renesance, Baroko
Tato dvě období zahrnují dobu od 15. do 18. století. Byly přestavovány zejména části předhradí a budovány nové obranné prvky. S rozšířením palných zbraní a děl souvisí výstavba bašt, které byly nejprve budovány jako kruhové, později však přestavovány do podoby mnohoúhelníku. Několik přestaveb prodělal i hradní palác, ve kterém se již panstvo tolik nesoustředilo na jeho obrannou funkci a zaměřilo se na zvýšení komfortu bydlení. Vyměněná byla ostění dveří a oken, která byla často sdružena do dvojic a opatřena erby majitelů.
Loupeživý rytíř
Před dávnými lety žila na Cimburku vdova, byla to paní dobrého srdce, pravá matka svých poddaných, kteří ji velice milovali. Do ohně by pro ni skočili. A jak to na tom světě už bývá, na jedné straně sklízí dobrota boží požehnání a na druhé straně působí bolest. Majetek paní vzkvétal, zároveň však rostla i závist sousedního rytíře, jenž nevraživě pozoroval, jak paní kupuje ves za vsí a jak se její truhlice plní zlatými dukáty.
Jednoho dne, když seděla paní na pavlači a těšila se pohledem na děti vesele skotačící, spatřila přijížděti skupinu jezdců v jejichž čele byl sousední rytíř. Vzácná návštěva! Rychle sestoupila na hradní nádvoří. Paní vyšla z paláce, aby přivítala hosty. Jaké ji čekalo hrozné zklamání! Sousední rytíř nepřijel na přátelskou návštěvu. Přijel, aby se lstí zmocnil hradu. Násilím byla paní i s dětmi vržena do hladomorny. Poddaní museli bezmocně přihlížet jejímu trýznění. Trudný čas nastal pro poddaný lid. Služba u paní-ráj, služba u rytíře-hotové peklo.
Pravý přítel se pozná v neštěstí, dokud byla paní majitelkou hradu, branný nestačil spouštěti padací most, tolik přátel přijíždělo na hrad. Zato nyní se neukázal ani jediný, nikdo se jí neujal, nikdo neprotestoval proti násilnému činu. Všichni se obávali rytíře. Jen jediný přítel zůstal ubohé paní. Probošt kláštera na hoře sv. Klimenta. Když se to doneslo k jeho sluchu, jak surovec naložil s ubohou paní a jejími dětmi, vypravil se přes svůj vysoký věk k hradu, aby rytíři připomněl jeho strašné provinění a vyzval ho k pokání. Zpupný rytíř si tropil šašky z velebného kmeta a dal ho vyštvati smečkou divokých chrtů. Chrti rozdrásali tělo starcovo do krve. Z každé kapky starcovi krve vyrost keříček barvínku, jenž tam roste hojně dodnes. Běží stařec štván divokou smečkou, upadá, smečka se vrhá na bezvládné tělo. Však co to? Tesáky psů místo do těla narážejí na kámen. To tělo starcovo zkamenělo. A kámen roste a jak mocná lavina se valí k hradu. Prchá čeládka z hradu, aby nebyla pohřbena pod lavinou.
Trest boží! V hrůze se rozpomíná rytíř na svoje provinění: chce alespoň malý díl odčiniti, spěchá do hladomorny. Jaký děs! Mrtvá je paní i  děti. Pomsta nebes je nesmiřitelná. Kámen jako hora je již před hradem. Šílený strachy vyběhne rytíř ven, běží cestou necestou, až končí svůj hříšný život v rybníku pod hradem.
( zdroj: tištěný průvodce )

8 komentářů:

  1. Petro, moc děkuji za návštěvu mého blogu. Trochu jsem ti to tady prozkoumala, je to na dýl, spousta krásných reportáží!
    O Cimburku vím, jen jsem tam nikdy nebyla. Díky za skvělou prohlídku!
    Přeji příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ráda na tvůj blog opět zavítám a klidně tady za dlouhých zimních večerů zkoumej :o)

      Vymazat
  2. Peti moc krásné a zajímavé!Už jsem několik vašich příspěvků četla a všechny mě moc zaujaly.Jak já bych někam jela...:-)
    Mějte se krásně a děkuji za návštěvu na mém blogu,Pavla♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavli, děkuji a příště si budeme tykat :o)

      Vymazat
  3. K tomu Bezdězu bychom tom ještě měli kousek, ale zřícenina hradu Cimburk je od nás tůůůze daleko. A tak ti děkuji za krásnou fotoreportáž i s vyprávěním, díky které jsem se na toto místo mohla podívat alespoň takto, nevím nevím, zda jej někdy navštívím i osobně. Ale nikdy neříkej nikdy, že... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, děkuji za návštěvu a ano, nikdy neříkejme nikdy více apod. :o)

      Vymazat
  4. Vždycky když navštívíme nějaký takový hrad, zříceninu, říkám si, že jsem šťastná v naší době, kdy na podzim zatopíme a máme ve všech místnostech teplo, přikryjeme se na noc peřinou, nefouká, neprší dovnitř,peru v automatce a suším v sušičce,... Prostě jsem rozmazlená civilizací!
    Petro, díky za další tip na výlet:)
    A

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andreo, ono je v každé době něco a kdoví, co si budou o nás myslet za pár staletí :o)
      Děkuji a přeji krásný podzim.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas strávený na mém blogu. Přeji vám pohodový krásný den.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...