čtvrtek 2. srpna 2018

Kaplička

... nejstarší stavbou a zároveň významnou kulturně historickou památkou obce Rudice je kaplička s lipami u silnice do Nezdenic, pocházející z 15. století a podle místního občana zasvěcena Panně Marii. V polovině 19. století byla přestavěna a nyní se jedná o stavbu obdélného půdorysu, v průčelí s trojúhelným štítem, završeným sedlovou střechou a na vrcholu s dvouramenným křížem. Od 19. 7. 1993 je kaplička památkově chráněna.

čtvrtek 19. července 2018

Vartovna

... moderně vzhlížející rozhledna Vartovna u Seninky láká turisty k návštěvě od konce roku 2009. Původní plán na stavbu rozhledny v místě bývalé strážní hory, kde kdysi údajně stávala hláska, se však datuje již od roku 1996, kdy byla stavba rozhledny zapracována do územního plánu obce. Vyhlídková věž na Vartovni vznikla v roce 2009 z iniciativy okolních obcí SeninkaJasennáLiptálLeskovecPrlovPozděchov a Valašská Polanka. Za tyto obce projekt zastřešovala obec Seninka, která na jaře roku 2007 získala od Zlínského KÚ dotaci na projektovou dokumentaci. Zároveň bylo v rámci opakované veřejné zakázky osloveno pět firem s cílem připravit architektonický návrh a projektovou dokumentaci. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodlo v lednu 2008 zastupitelstvo obce o výběru návrhu zlínského architekta Ivana BergmannaFinanční zajištění stavby rozhledny bylo řešeno prostřednictvím Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 (spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje) – projekt „Rozhledny Hornolidečska a Púchovské doliny na kótách 651 m.n.m.“. Za českou stranu bylo hlavním partnerem projektu Sdružení obcí Hornolidečska. Projekt spolupráce zahrnul i výstavbu rozhledny na Tlstej hore (dokončené na podzim 2009) nedaleko slovenské partnerské obce Dohňany. Zároveň byla vybudována z Vartovny nová síť šesti naučných stezek, přičemž dvě z nich dovedou turisty na Slovensko, a to i k nové rozhledně u Dohňan. Náklady celého projektu činily cca 15 mil. Kč, zhruba 90% prostředků bylo získáno z evropských dotací. Samotná rozhledna za téměř 7 mil. Kč byla stavěna od dubna do začátku listopadu 2009. Dne 9. července se přitom uskutečnilo slavnostní poklepání na základní kámen nové věže. Stavba 38 metrů vysoké rozhledny byla realizována společností BS Vsetín s.r.o.

středa 18. července 2018

Kobzáňův chodník

... naučná stezka Kobzáňův chodník má délku 4,5 km a 5 zastavení. Je věnována jednomu z nejvýznamnějších valašských výtvarníků a spisovatelů Janu Kobzáňovi. Tento liptálský rodák (mj. autor slavného loga firmy Baťa) byl prakticky u všeho významného, co se v obci událo: pomáhal zakládat folklorní soubor Lipta i stejnojmenné výrobní družstvo, na jeho počest vznikly Liptálské slavnosti a aktivně se účastnil i partyzánského odboje za II. světové války. Jedno ze zastavení také je u partyzánského srubu. Stezka představuje také zajímavosti liptálské přírody (přírodní památku Pivovařiska, štoly vzniklé těžbou brouskového kamene, pěnovcovou kupu nad obcí atd.)
   ( zdroj: https://www.ochranci.cz, informační tabule naučné stezky )

úterý 17. července 2018

Spor o jedno písmenko

... zda byl původně Syrákov, nebo Sirákov, nevědí ani lingvisté. Podle jazykovědců není v tomto sporu vítězů ani poražených. Původně to mohlo být jakkoliv a tak alespoň doporučují se v psaní sjednotit. Oficiálně padla volba na Syrákov, místní se také přiklání k této verzi, jen historie Motorestu Sirákov je psaná s měkkým i, ale i v turistické mapě Hostýnské a Vizovické vrchy 2. vydání z roku 1985 je restaurace, bufet, kiosek označen s názvem Sirákov.
Motorest Sirákov byl postaven v roce 1967. Vybudovalo jej JZD Svornost Liptál. Sirákov se stal prvním motorestem v kraji. Do roku 1990 sloužil především akcím, které pořádalo místní JZD. Od roku 1990 do roku 1996 se na motorestu vystřídalo velké množství nájemníků. V říjnu 1996 zakoupili motorest v původním stavu nynější majitelé a s drobnými úpravami jej provozovali do roku 2002. V roce 2003 proběhla celková rekonstrukce a motorest byl přebudován na hotel.
( zdroj: https://zlinsky.denik.cz, jídelní lístek Hotel Sirákov )

sobota 7. července 2018

Arménské jablko

... nebo-li meruňka obecná (Armeniaca vulgaris) je ovocný strom dorůstající výšky až 6 metrů, který řadíme mezi peckoviny. Podle obecného názoru botaniků pochází z Číny a severního Mongolska. Čínská kultura meruněk trvá již 4000 let, byla však dlouho utajována, takže na západ pronikla až na počátku křesťanské éry. Přes Turkestan, Persii a Armenii se meruňky dostaly do Říma. Někdy se jim také říká "arménské jablko". Do střední Evropy přicházejí v 15. až 16. století a pěstují se od té doby hlavně ve vinařských krajích. Z oblasti Itálie, přes Španělsko, Francii a Německo byly dovezeny v 17. století na naše území. Pěstování meruněk na našem území tedy nesahá nijak daleko do historie, přesto se stalo velmi oblíbeným ovocem. Pěstování se nejvíce rozmohlo od roku 1920, kdy byla ve Velkých Pavlovicích zřízena zvláštní meruňková školka. Český název meruňka je zřejmě odvozen z latinského armeniaca, při čemž "a" je odvrženo a první slabiky přesmyknuty nebo se uvádí, že je název odvozen od vlašského amarella, od něj polsky morela či moravsky marhule. Sem tam se zakořenil název morulka, marula a merunka.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...